Slovo na leden (o slovech tuze dlouhých)
1. 1. 2011
Můj oblíbený klasik existenciální filozofie Medvídek Pú si v jedné ze svých promluv stěžuje na příliš dlouhá slova. „I am a bear of very little brain, and long words bother me“, říká (tedy „Jsem medvěd malého rozumu a dlouhá slova mě rozčilují“). Dlouhá slova skutečně mohou spoustu lidí dráždit. Ponechme stranou fakt, že některá slova by měla optimální délku, pokud by se tato rovnala významu a kreditu osoby, jež je pronáší (tedy nule). Nebudeme se zabývat ani tím, že nejdelší a nejsofistikovanější slova mnohdy používají ti, kteří ve skutečnosti mají velmi málo myšlenek ku sdělení. V našem SLOVĚ NA LEDEN se zaměříme, napříč různými jazyky, na lexikální kuriozity, které mají jedno společné: aspirují na nejdelší slovo, ať už v rámci daného jazyka, nebo vůbec.
Supercalifragilisticexpialidocious!
Za inspiraci k sepsání editorialu na tento měsíc chci poděkovat své kolegyni Janě Procházkové, která se na mě obrátila s nevinně vyhlížející prosbou o pomoc „s jedním anglickým slovíčkem“. Jak se pak ukázalo, kolegyně „ujíždí“ na klasických muzikálech stejně jako já a minimálně jeden z posledních loňských večerů jsme měli podobný program: dívali jsme se na jeden z hollywoodských pokladů v tom dobrém slova smyslu, muzikál Mary Poppins.
V jednom z hudebních čísel se vyskytuje slovo supercalifragilisticexpialidocious, o kterém se tam narovinu říká, že vlastně nic neznamená, ale použijete-li je, budete „za machra“. Faktem je, že se jedná o slovo poněkud obskurního původu a neméně mlhavého významu, které by při velké snaze mohlo znamenat cosi jako „více než omluvitelně vzdělavatelný prostřednictvím křehké krásy“ (super = extra, nadmíru; cali = krásný, krása /z řec. kallós/; fragil/istic/ = křehký, subtilní, gracilní, náchylný ke křehkosti /z lat. fragilis/; expia/li/ = odčinitelný, omluvitelný /z lat. expiabilis/; docious = vzděla/vatel/ný, edukovaný, edukatibilní /z lat. doceo, učit/).
Nedalo mi, abych se nepokusil o „překlad“ do češtiny, a vyšlo mi (při požadavku zachování rytmu originálu) cosi jako extrakaligracilexkuzedukatibilní, takže překlad původního refrénu
Supercalifragilisticexpialidocious!
Even though the sound of it is something quite atrocious,
If you say it loud enough, you'll always sound precocious,
Supercalifragilisticexpialidocious!
by mohl vypadat třeba následovně:
Extrakaligracilexkuzedukatibilní!
Význam slova může snad být diskutabilní,
Kdo ho řekne správně, ten nikdy nezsenilní
Extrakaligracilexkuzedukatibilní!
Samo slovo supercalifragilisticexpialidocious se mezitím stalo součástí „urban dictionary“, městského slangu, v němž ho ti, kdo je dokážou vyslovit, používají jako výraz pro něco ohromného, skvělého, fantastického atd.
Každý jazyk má svoje…
Tento předsilvestrovský žertík nicméně nastartoval mou zvědavost a začal jsem se pídit po nejdelších slovech a „slovech“ v různých jazycích. V angličtině, pomineme-li výše uvedený nonsens, názvy nemocí jako pneumonoultramicroscopicsilicovolcanoconiosis, organické chemické názvosloví a některá složená adjektiva zahrnující celou větu, se nejdelším smysluplným slovem zdá být antidisestablishmentarianism, označující hnutí proti tendencím zrušit postavení anglikánské církve jako církve státní v 19. století. Kritéria pro určování délky slov jsou různá, mísí se dohromady slova autochtonní a plnovýznamová s lexikálními monstrozitami, vytvořenými pro účely zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, ale v tomto přehledu nám nejde ani o vítězství na cílové pásce, ani o akademickou hodnověrnost, jako spíš o pobavení.
Podívejme se tedy pro zajímavost, jak jsou na tom další „velké jazyky“:
Pokud jde o francouzštinu, obecně nejcitovanějším nejdelším slovem je příslovce anticonstitutionnellement, do češtiny přeložitelné pouhopouhými 9 hláskami slova „neústavně“. Nic moc, že?
O nic lépe na tom nebude italština se svým precipitevolissimevolmente, což znamená cosi jako „chovající se jako někdo, kdo jedná zbrkle“; jedná se navíc o umělou (a gramaticky nekorektní) odvozeninu od slova precipitevolissimo, takže se zdá, že prvně uvedené slovo bylo uzákoněno nějakým premiérským dekretem, jak je v Itálii poslední dobou zvykem…
Kupodivu ani španělština, nad jejíž říší slunce nezapadá, se nezmůže na nic víc než electroencefalografistas, čili na označení nemocničního personálu, obsluhujícího EEG. To portugalština v iberském derby vede, byť jen o prsa, díky dalšímu útoku na ústavu vyjádřenému slovem anticonstitucionalissimamente, čili něčemu, co je „výrazně protiústavní“.
Ze slovanských jazyků vychází vítězně polština, i když s mírnou dopomocí složené číslovky, se slovem dziewięćsetdziewięćdziesięciodziewięcionarodowościowego, čili „složeného z 999 národností“. O střed pole bojují slovenština (znajneprekryštalizovávateľnejšievajúcimi), bulharština (непротивоконституционствувателствуванията, „činy neprotivící se ústavě“) a čeština (nejzdevětadevadesáteroroznásobitelnějšími), zatímco ruština (частнопредпринимательскими, „vztahujícími se k soukromému podnikání) a chorvatština (prestolonaslednikovićevica, „žena následníka trůnu“) skromně slovanské defilé uzavírají.
Mekka, Transvaal, Dunaj, jak se to rýmuje?
Němčina si bezesporu zasluhuje zvláštní pozornost. Že si tento jazyk libuje v pozoruhodných sloučeninách, které připomínají kletby starých germánských bohů, kterým někdo vve Valhalle připálil fousy, si všiml i věhlasný ne-Němec, americký spisovatel Mark Twain, který hrdinovi svého „Yankeeho z Connectcutu“ vložil do úst nádherná zaříkávadla jako Konstantinopolitanischerdudelsackpfeifenmachersgesellschafft (cařihradská společnost výrobců píšťal pro dudy), Nihilistendynamittheaterkästchenssprengungsattentätsversuchungen (pokusy nihilistů o atentáty na divadelní pokladny pomocí dynamitových výbuchů), Transvaaltruppentropentransporttrampeltiertreibertrauungsträgentragödie (dojemná svatební tragédie poháněče transvaalských dromedárů pro transport vojenských jednotek v tropech) a Mekkamuselmannenmassenmenschenmördermohrenmuttermarmormonumentenmacher (výrobci mramorových monumentů pro mouřenínskou matku masového mordýře mohamedánů z Mekky). Tyto obludnosti jsou nicméně uměle vytvořené, stejně tak jako Donaudampfschiffahrtselektrizitätenhauptbetriebswerkbauunterbeamtengesellschaft (asociace nižšího úřednictva hlavní elektroprovozovny dunajské paroplavby); za nejdelší přirozené německé slovo se tedy považuje Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz, což je titul zemského zákona o přenesení povinností při dohledu na označování hovězího masa.
Aglutinační a jiná monstra
Přeborníky v tvorbě lexikálních lochnesek jsou ovšem jazyky aglutinační; zjednodušeně řečeno takové jazyky, které tvoří slova pomocí předpon, přípon a koncovek stejně jako jazyky flektivní, ale každý afix nebo koncovka nese vždy jen jeden gramatický příznak. Aglutinačním jazykem je například maďarština, která zasazuje drtivý úder slovy jako Megszentségteleníthetetlenségeskedéseitekért (kvůli vašemu chování vylučujícímu možnost znesvěcení), ale vzhledem k výše uvedenému není problém vytvořit slovo jako összetettszóhosszúságvilágrekorddöntéskényszerneurózistünetegyüttesmegnyilvánulásfejleszthetőségvizsgálat-
szervezésellenőrzésiügyosztálylétszámleépítésellenesakciócsoporttagságiigazolványmegújításikérelemelutasító-határozatgyűjteményértékesítőnagyvállalatátalakításutófinanszírozáspályázatelbírálóalapítványkuratóriumelnök-helyettesellenesmerényletkivizsgálóbizottságiüléselnapolásindítványbenyújtásiformanyomtatványkitöltögetésel-lenőrizhetőség-próba. Co to znamená, ani nechtějte vědět.
Také skandinávské a baltské jazyky dokážou dát člověku co proto, a ani to nemusí být notoricky známý švédský Nordöstersjökustartilleriflygspaningssimulatoranläggningsmaterielunderhållsuppföljningssystemdiskussionsinläggs-förberedelsearbeten, čili „Přípravné práce na příspěvku k diskusi o údržbě systému materiálové podpory kontrolního zařízení pro leteckou dopravu na severovýchodní části pobřežního pobaltského dělostřelectva“ – úplně stačí švédský výraz pro daň z investic: Realisationsvinstbeskattning, nebo estonské přání šťastného Nového roku uusaastaöövastuvõtuhommikuidüll.
Místa, kam vás taxikář po Silvestru neodveze
Představte si, že po silvestrovské noci vlezete do taxíku a pokoušíte se sdělit řidiči, že chcete dovézt domů, do městečka na ostrově Anglesey u pobřeží Walesu. Jméno? Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch, tedy „Kostel svaté Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela svatého Tysilia z červené jeskyně“. Nebo do maorské osady na Novém Zélandě jménem Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikomaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu – to se snad radši rovnou přestěhujte. Ale koneckonců ani bydlíte-li v ulici U úlů na Praze 9, nemáte při vysvětlování s pár promile v krvi snadný život…
Nejkratší nejdelší slovo
Dělají-li dva totéž, nemusí to být totéž. Nejdelším slovem vietnamštiny, jazyka jednoslabičných slov, je nghiêng („nakloněný“). Jak vidno, všechno je relativní.
Přeji vám všem (nejen básníkům, spisovatelům, novinářům, politikům etc., ale skutečně všem), abyste ovládli umění vyjádřit mnoho málem.
V úctě váš
Tomáš Hausner
manažer divize PTCE