Slovo na červen (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 2.)

04.06.2011

Ve SLOVĚ NA ČERVEN se vracíme k tématu, které jsme nakousli ve Slově předminulém, totiž k jazykolamům. Tentokrát se zaměříme na jazyk, který se postupně (jak jsme psali již dříve) stává jakousi novodobou latinou globalizovaného světa, tedy na angličtinu, a podíváme se, jak si stojí prodej lastur na pobřeží, jak je to se vztahem svišťů k dřevu, a zvláštní pozornost budeme věnovat ovládacím prvkům švýcarských hodinek.

V úvodu minulého Slova na toto téma jsme se zabývali podstatou jazykolamů z hlediska významového; dnes mi dovolte několik poznámek k aspektu výslovnostnímu. Zjednodušeně řečeno, v každém jazyce se z hlediska artikulace vyskytují fonémy homotopické a nehomotopické. Homotopické fonémy jsou takové, které se artikulují na stejných nebo velmi blízkých místech v dutině ústní a pomocí stejných nebo podobných nástrojů; v češtině jsou takovými homotopickými fonémami například sykavky š a ž – zkuste si je vyslovit a zjistíte, že poloha mluvidel je při jejich artikulaci prakticky totožná; v angličtině jsou to pak například fonémy t a š – obě se vytvářejí opřením špičky či čepele jazyka proti alveolárnímu hřebeni. Nehomotopické fonémy naproti tomu vznikají na zcela odlišných místech artikulačního prostoru, a proto je přepínání mezi nimi velmi obtížné; jako univerzální příklad může posloužit dvojice souhlásek k a f – první je velární plozíva, čili vzniká opřením středu jazyka o měkké patro, druhá je labiodentální frikativa, vznikající prouděním vzduchu mezi horním rtem a dolními zuby. A právě na kontrastu a rychlém střídání nehomotopických foném je většina jazykolamů založena; dalším případem jsou pak jazykolamy, které staví na opakování fonému, který je typický pro daný jazyk a pro mluvčí jiných jazyků je obtížně vyslovitelný (typicky např. naše stříbrné křepelky v dálkovém letu…)

Avšak dosti šedé teorie a vzhůru do říše anglických jazykolamů, čili tongue-twisters.

Některé anglické jazykolamy, na rozdíl od většiny těch minule zmiňovaných českých, mají do jisté míry ekonomicky pragmatický charakter. Je v nich řeč o prodeji, sběru plodin a podobně: jedním z nejprofláknutějších, kterým sadističtí učitelé angličtiny deptají své žáčky a studenty od základky až po kurzy v jazykovkách, je ten o prodavačce lastur: She sells sea shells by the sea shore (Ona prodává lastury na pobřeží). Racionalita tohoto sdělení je poněkud oslabena faktem, že dotyčná prodává něco v místě, kde se toho válí volně tuny, ale jak jsme psali minule – nehledejme v jazykolamech logiku… Dalším z této kategorie je ten, který pojednává o rodinné obsesi v prodeji lakýrek: Six silly sisters selling shiny shoes (Šest švihnutých sester střílejících šajnující škrpály). A konečně, procházejíce rybím trhem někde na anglickém pobřeží, není vyloučeno, že nemůžete zaslechnout nabídku některého z fishmongers: Four fine fresh fish for you, folks! (Štyry štramácký fiše pro vás, šéfíku!)

Jazykolamy následující kategorie bychom mohli označit jako publicistické, ne-li přímo bulvární, neboť přinášejí svědectví o těžko uvěřitelných příhodách, namnoze z přírody. O vítězství bezobratlých nad vyššími savci například svědčí zpráva jak z černé kroniky, že A big black bug bit a big black bear, making the big black bear bleed blood (Velký černý brouk kousl velkého černého medvěda a způsobil velkému černému medvědu krvácení). O konfliktu říše živočišné s rostlinnou zase informuje věta, že A skunk sat on a stump and thunk the stump stunk; but the stump thunk the skunk stunk (Skunk seděl na pařezu a myslel si, že pařez smrdí; ale pařez si myslel, že smrdí skunk).

Další, velmi bohatě zastoupenou kategorií anglických jazykolamů, jsou jazykolamy vědecko-výzkumné. Kladou otázky, co by bylo, kdyby, přičemž ono „kdyby“ je pohříchu z říše nereálna; no posuďte sami: How much wood could a woodchuck chuck if a woodchuck could chuck wood? (Kolik stromů by hodil svišť, kdyby svišť uměl házet stromy?) Odpověď nesnadná; ovšem kdybychom jazykolam mírně upravili na How much wood could Chuck chuck if Chuck could chuck wood?, museli bychom odpovědět zcela jednoznačně, že Chuck Norris nehází stromy. Stomy před Chuckem Norrisem samy vystřelují ze země.

Jiným příkladem této kategorie, který by mohl obohatit seznam záhad Bermudského trojúhelníku, kdyby v něm ovšem žili dudáci a nakládaly se v něm papriky, je Peter Piper picked a peck of pickled peppers. If  Peter Piper picked a peck of pickled peppers, whre’s the peck of pickled peppers Peter Piper picked? (Dudák Petr sebral kopec sterilovaných paprik. Jestliže dudák Petr sebral kopec sterilovaných paprik, kde je ten kopec sterilovaných paprik, který dudák Petr sebral?)

A konečně se dostáváme k avizovaným švýcarským hodinkám. Jak víme, ty bývají tak dokonalé, že přitahují pozornost a zájem těch nejvýstřednějších existencí; nepřekvapí nás proto, když Three witches watch three Swiss watches. Which witch watches which Swiss watch? (Tři čarodějnice si prohlížejí troje švýcarské hodinky. Která čarodějnice si prohlíží které švýcarské hodinky?) Do poledního vydání zpráv získala redakce upřesňující informace, a tak se zpráva mohla poněkud rozšířit: Three switched witches watch three Swiss watch switches. Which switched witch watches which Swiss watch switch? (Tři transsexuální čarodějnice si prohlížejí tři knoflíky na švýcarských hodinkách. Která transsexuální čarodějnice si prohlíží který knoflík na švýcarských hodinkách?) No a večerník už přináší zprávu úplnou (pozor, informace obsahuje product placement): Three Swiss witch-bitches which wish to be switched Swiss witch-bitches watch three Swiss Swatch watch switches. Which Swiss witch-bitch which wishes to be a switched witch-bitch watches which Swiss Swatch watch switch? (Tři švýcarské čarodějnice-prostitutky, které si přejí stát se transsexuálními čarodějnicemi-prostitutkami, si prohlížejí tři knoflíky na švýcarských hodinkách Swatch. Která švýcarská čarodějnice-prostitutka, která si přeje stát se transsexuální čarodějnicí-prostitutkou, si prohlíží který knoflík na švýcarských hodinkáchSwatch?)

Uf. Těžko říci, zda po tomto klimaxu lze napsat ještě něco smysluplného, a asi skutečně nelze. Navíc musím opět vyrazit na nákup, ale tentokrát si potřebuji koupit nové boty. Včera jsem byl na návštěvě u známého, který má doma štěně border kolie (ovšem podle toho, jak to u nich vypadalo, si nejsem jist, jestli by v tom prvním slově nemělo být na konci jiné písmenko). Když jsem se na odchodu obouval, napadl mě ještě jeden z „vědecko-výzkumných“ anglických jazykolamů: If a dog chews shoes, whose shoes does he choose? (Jestliže pes žvýká boty, čí boty si vybere?) Odpověď byla tentokrát nabíledni: Always mine.

V úctě váš

Tomáš Hausner
manažer divize PTCE

P.S.: Během psaní tohoto textu nedošlo ke zranění žádné čarodějnice, prostitutky, žádného trasnssexuála, a kupodivu ani žádné border kolie.

P.S. 2: Autor se zároveň omlouvá Švýcarské konfederaci a společnosti Swatch Group Ltd., a prohlašuje, že si uvědomuje, že její hodinky nejsou pro každého.

Tlumočení a překlady
LTweb