Ztraceno v překladu

Slovo na září (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 3.)

Slovo na září (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 3.)

07.09.2011

Po měsíční prázdninové odmlce (SLOVO NA SRPEN by se asi chtě nechtě, vzhledem k historickým konotacím, muselo zabývat ruštinou, a tu si tedy raději schováme na jindy) se vracíme opět k našemu dlouhodobějšímu tématu a ve SLOVĚ NA ZÁŘÍ se podíváme na zoubek jazykolamům, kterými se týrají naši západní a jižní sousedé v německy mluvících zemích. Varuji před tím, aby někdo následující výčet považoval za jejich reprezentativní charakteristiku; nicméně řeč bude o nihilistech, masových vrazích, velbloudech, modrém zelí, blbech, tlustých pokrývačích a vdovách po říčních kapitánech. Also, vorwärts!

Více>
Slovo na červenec (o jídelních lístcích jakožto prubířských kamenech elementární inteligence)

Slovo na červenec (o jídelních lístcích jakožto prubířských kamenech elementární inteligence)

18.06.2011

SLOVO NA ČERVENEC vychází se zpožděním delším než obvyklým, avšak opodstatněným. Po několika letech se manažer PTCE vydal na téměř regulérní dovolenou, ačkoli pouze tuzemskou, a strávil příjemné čtyři dny v oblasti Českého Švýcarska. Protože při tom byl odkázán na stravování v pohostinských zařízeních, byla to pro něho (neboť je workoholik, který už nedokáže nahlížet svět jinak než prizmatem své profese) příležitost zamyslet se nad jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů, s nimiž se překladatel může setkat: totiž s překlady názvů jídel a jídelních či nápojových lístků obecně.

Více>
Slovo na červen (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 2.)

Slovo na červen (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 2.)

04.06.2011

Ve SLOVĚ NA ČERVEN se vracíme k tématu, které jsme nakousli ve Slově předminulém, totiž k jazykolamům. Tentokrát se zaměříme na jazyk, který se postupně (jak jsme psali již dříve) stává jakousi novodobou latinou globalizovaného světa, tedy na angličtinu, a podíváme se, jak si stojí prodej lastur na pobřeží, jak je to se vztahem svišťů k dřevu, a zvláštní pozornost budeme věnovat ovládacím prvkům švýcarských hodinek.

Více>
Slovo na květen (o tom, proč na lidi leze jaro aneb když Mácha nemluví česky)

Slovo na květen (o tom, proč na lidi leze jaro aneb když Mácha nemluví česky)

05.05.2011

V dobách minulých nebyla o různé „Měsíce čehokoli“ nouze. Březen byl Měsícem knihy, duben Měsícem bezpečnosti v dopravě, Měsíc československo-sovětského přátelství se roztahoval od 7. listopadu do 12. prosince. Většina těchto povinně specializovaných měsíců naštěstí skončila na smetišti dějin, avšak ten, o kterém bude dnes řeč, prokazuje pozoruhodnou adhezi k lopatě, na které jsme na zmíněnou skládku vyhodili všechny ostatní. SLOVO NA KVĚTEN nemůže tedy být o ničem jiném, nežli o květnu. Totiž o máji.

Více>
Slovo na duben (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 1.)

Slovo na duben (o zvláštních jazykových fenoménech zvaných jazykolamy, díl 1.)

04.04.2011

Jazykolam je ze své podstaty významovým nesmyslem, a pokud v jazyce existuje něco, co nelze bezezbytku převést do jazyka jiného „bez ztráty kytičky“, jsou to právě jazykolamy; na druhou stranu ve výuce jazyků sehrávají často velmi vděčnou úlohu iritantu, na kterém mohou učitelé demonstrovat svým studentům, že se stále mají co učit (pokud si na daném jazykolamu ovšem nezlomí jazyk učitelé sami). V našem SLOVĚ NA DUBEN se podíváme na jazykolamy, kterými hýří náš jazyk mateřský; postupně ale podrobíme analýze i jazyky jiné.

Více>
Slovo na březen (o tom, jak reálná komunikace (ne)vítězí nad virtuální)

Slovo na březen (o tom, jak reálná komunikace (ne)vítězí nad virtuální)

2. 3. 2011

Letošní udílení cen americké Akademie, tzv. Oskarů, nebylo žádným velkým překvapením, pokud šlo o zisky snímku „The King’s Speech“ (Králova řeč); na druhou stranu výrazně za očekáváními zůstal film „The Social Network“ (Sociální síť). O tom, proč lze tento nepoměr považovat za symbolické vítězství skutečné komunikace nad tou virtuální, se zamyslíme v našem SLOVĚ NA BŘEZEN.

Více>
Slovo na únor (o tom, proč angličtina není cizí jazyk)

Slovo na únor (o tom, proč angličtina není cizí jazyk)

3. 2. 2011

Ačkoli zní latinsky, pojem lingua franca vlastně vůbec z latiny nepochází; je to latinský převod arabského slova sabir, kterým Arabové od počátku střetávání s Evropany označovali obecně jazyk, kterým mluví „Frankové“ (totiž Evropané). Nicméně v moderní době dostalo označení lingva franka poněkud posunutý význam a označuje jakýkoli jazyk, jehož geopolitický, kulturní a sociální záběr přesahuje teritorium obývané jeho původními nositeli. Poslední dobou se stále častěji můžeme setkávat s tvrzením, že angličtina je lingva franka současného světa. Proč tomu tak je a jaké jsou možné směry dalšího vývoje tohoto stavu, nastíní naše SLOVO NA ÚNOR.

Více>
Slovo na leden (o slovech tuze dlouhých)

Slovo na leden (o slovech tuze dlouhých)

1. 1. 2011

Můj oblíbený klasik existenciální filozofie Medvídek Pú si v jedné ze svých promluv stěžuje na příliš dlouhá slova. „I am a bear of very little brain, and long words bother me“, říká (tedy „Jsem medvěd malého rozumu a dlouhá slova mě rozčilují“). Dlouhá slova skutečně mohou spoustu lidí dráždit. Ponechme stranou fakt, že některá slova by měla optimální délku, pokud by se tato rovnala významu a kreditu osoby, jež je pronáší (tedy nule). Nebudeme se zabývat ani tím, že nejdelší a nejsofistikovanější slova mnohdy používají ti, kteří ve skutečnosti mají velmi málo myšlenek ku sdělení. V našem SLOVĚ NA LEDEN se zaměříme, napříč různými jazyky, na lexikální kuriozity, které mají jedno společné: aspirují na nejdelší slovo, ať už v rámci daného jazyka, nebo vůbec.

Více>
Slovo na prosinec (o jazyce zvaném „journalese“)

Slovo na prosinec (o jazyce zvaném „journalese“)

1. 12. 2010

O tom, že „novinářština“ je jazykem sui generis, věděli své už takoví velikáni české žurnalistiky, jako byli F. X. Šalda či F. Peroutka. Degenerace jazyka, kterým k nám v posledních 20 letech promlouvají sdělovací prostředky napříč celým svým spektrem od novin přes televizní zpravodajství až po internetové servery, je v porovnání s minulostí charakterizována nesrovnatelně rychlejším tempem rozkladu a je na místě obava, že škody, které „journalese“ páchá na naší mateřštině, se časem ukážou jako nevratné. Ve SLOVĚ NA PROSINEC se pokusíme trochu pošťourat v kontejnerech se slovním odpadem, které stojí před nejednou redakcí či TV studiem, a necháme se překvapit poklady, které ukrývají.

Více>
Slovo na listopad (o revolucích nejen listopadových)

Slovo na listopad (o revolucích nejen listopadových)

01.11.2010

Listopad je měsícem revolucí. Z jedné, která proběhla už téměř před stoletím, a o které se pořádně neví, jestli byla říjnová, nebo listopadová, nevzešlo nic dobrého. Ta další, která vypukla už opravdu v listopadu před více než dvaceti lety, přinesla několik zásadních pozitivních změn a tisíce drobných, o to však nepříjemnějších změn negativních. Ani o jedné ale SLOVO NA LISTOPAD nebude; řeč bude o revolučních metodách ve výuce cizích jazyků.

Více>
< 1 2 >
Tlumočení a překlady
LTweb